Energetická náročnost srubů a roubenek

Vytápění srubů a roubenek je široké téma, o kterém by se dalo napsat mnoho. Faktem je, že systém topení je jednou z nejdůležitějších a nejdiskutovanějších částí domu. Obecně lze říci, že srub či roubenku lze vytápět jakýmkoliv způsobem, stejně jako jakoukoliv jinou stavbu. U vytápění vždy doporučujeme zpracování prováděcí projektové dokumentace, kde se přesně spočítají tepelné ztráty jednotlivých místností a navrhne topný systém. Velký důraz kladu na to, aby si zákazník položil a upřímně zodpověděl otázku, co od vytápění očekává a co je ochoten přijmout. Jestli např. investuje více peněz do plně automatického systému, o který se nebude muset starat a nebo naopak plánuje pravidelně topit v krbu, aby měl co nejnižší náklady, což však s sebou nese určitou časovou náročnost spojenou s přípravou dřevy i topením samotným. Není možné vyzdvihnout jedno řešení a to pak zákazníkovi doporučit, vždy je potřeba zvážit všechna dostupná fakta a možnosti majitele domu, jako například přítomnost plynovodu u pozemku, velikost pozemku, možnosti jak sehnat dřevo na topení, časové možnosti majitele domu apod. Při zvažování spojení více zdrojů energie (krb, tepelné čerpadlo, solár) je také zapotřebí zhodnotit výši investice a její návratnost. Navrhnout a zrealizovat lze téměř cokoliv, ale od určité fáze již vstupní náklady ve spojení s předpokládanými náklady na údržbu a životností přesahují návratnost takovéto investice.

Energetická náročnost srubů a roubenek patří také k nejčastějším dotazům našich zákazníků. Často se probírá samotná tloušťka stěny, porovnání s jinými typy staveb, tepelné ztráty domu a podobně. Na celou problematiku se můžeme podívat dvěma pohledy. Ten první je teoretický, kde se tepelné odpory jednotlivých konstrukcí a počítají se tak celkové tepelné ztráty domu. Do těchto výpočtů se nijak nezahrnuje těsnost spojů, případně křivost jednotlivých klád srubových stěn. Zákazníky například zajímá, jaká je rozdíl tepelných ztrát domu při použití větších průměrů kulatiny, případně větší šířky hranolu roubené stěny. Výpočtově může být u běžného rodinného domu s podkrovím o zastavěné ploše 100m2 rozdíl při zvětšení tloušťky stěny o 5 cm rozdíl cca 0,3 kW na celkových 10kW ztráty. Ten rozdíl je tak zanedbatelný z toho důvodu, že samotné roubené či  srubové stěny v ochlazovaných plochách domu zas tolik není (cca 20%). Do výpočtu totiž zahrnujeme plchy všech obvodových konstrukcí, jako jsou okna, podlaha nejnižšího podlaží, střecha, sendvičové štíty apod. Z hlediska teorie tedy můžeme říci, že např. při zvětšení průměru kulatiny u srubu z 30 na 35 cm se tepelné ztráty výše zmiňovaného domu sníží o 0,3 kW.

A nyní k druhému pohledu. Rozdíl 0,3 kW = v praxi 0. Náklady na vytápění se dají nejvíce ovlivnit způsobem a četností větrání, kvalitním návrhem, provedením a seřízením topného systému, Optimálním nastavením časů topení a útlumu apod. Další věcí je, že masivní dřevostavba se chová z pohledu vnitřního klimatu úplně jinak než např. zděný dům. Nemusí se natápět žádné zdivo, které akumuluje teplo, ale na druhou stranu je zase dobré topit kontinuálně a nenechávat dům příliš vychladnout. Celá problematika energetické náročnosti staveb je v dnešní době den co den probírané téma. Samozřejmě je zapotřebí s energií nakládat šetrně a úsporně, ale vše má své limity a vlastnosti dřeva jsou dané a nijak se vylepšit nedají, pokud nechceme řešit dodatečné zateplení.

Na co je potřeba si při stavbě dát pozor, jsou konstrukční detaily, jako je kvalita provedení srubových a roubených tesařských spojů, použití dostatečného množství izolace, způsob napojení jednotlivých typů konstrukcí (např. sendvičového štítu na srubovou či roubenou stěnu, způsob montáže oken apod.). Našim zákazníkům, kteří mají srub, doporučujeme po cca 4 letech srub kompletně zatmelit. Jelikož už jsme několik srubů tmelili tak víme, že je to investice, která je jednoznačně přínosem. Zvýší se těsnost spojů, jejich odolnost proti vodě a klesnou náklady na vytápění celého domu, protože se zamezí tepelným únikům přes spoje jednotlivých klád, které jsou u všech srubů dané sedáním staveb.

Jedinou možností, jak snížit energetickou náročnost sendvičové dřevostavby je její dodatečné zateplení. Zatímco u srubů je tato varianta prakticky nereálná, u roubenek je to docela dobře proveditelné. Obvodové nosné stěny se provedou z lepeného hranolu a vnitřní strana se zateplí minerální nebo konopnou tepelnou izolací a obloží obkladem, který je pohledově shodný s roubenou stěnou. Toto řešení má své výhody i nevýhody. Mezi nevýhody se řadí vyšší pořizovací náklady, kdy vypočítaná návratnost je cca 12 let. Návratnost je spočítána na topení plynem bez přitápění krbem. Pokud bychom topili např. dřevem, návratnost by byla ještě výrazně delší. Další nevýhodou je, že z vnitřní strany je pouze obklad a ne masivní roubená stěna. Mezi výhody pak patří nižší provozní náklady a také například možnost kombinace různých obkladových materiálů (např. stěna obložená v kombinaci dřevo/kámen, jednodušší řešení obkladů koupelen a pod). Řešení zateplení je sice kompromis, ale dle mého názoru je vhodnější, aby si sám zákazník zvolil, jestli ch

Můj osobní názor je, že by si vždy zákazník měl zvolit, jestli chce masivní dřevostavbu a nebo nízkoenergetický či pasivní dům a podle toho my se mělo zvolit řešení. Ze zkušeností svých zákazníků vím, že si srub či roubenku stavěli zejména proto, že mají vztah k přírodě a dřevu jako takovému a byli ochotni srub či roubenku přijmou se všemi výhodami i nevýhodami, které to s sebou nese. Podstatné pro ně je mít dům s jedinečnou atmosférou a zdravým vnitřním klimatem.

A ještě jedna perlička na závěr – tento příspěvek píši v horkých červnových dnech a výhodou všech dřevostaveb, oproti zděným stavbám je to, že díky chybějící akumulaci stěn dům po ránu vyvětráte chladným vzduchem a příjemná teplota se pak v domě poměrně dlouho drží. Zatímco u zděné stavby sice vyvětráte, ale následně je v domě opět horko dané tím, že jsou naakumulované obvodové stěny.

Ing. David Javorský
722 616 602
javorsky@sruby-tabor.cz